Jsem Karolína

Domů
Česko
Nova Ves pod Plesi
Jsem Karolína

Trasa Web Kontaktovat společnost

https://jsem-karolina.reservio.com

04/11/2026

Umím spočítat bílkoviny, tuky i sacharidy na gram přesně. A přesto si doma nad pánví kalkulačku neberu.

Ne proto, že by na číslech nezáleželo, ale proto, že jsem viděla, kolik žen kvůli nim přestalo vařit úplně. Když má být talíř dokonalý, je jednodušší si žádný neudělat a sníst rohlík nad dřezem.

🌈Moje pravidlo je mnohem obyčejnější: vařit z potravin, ne z krabiček, a jíst duhu. Oranžová mrkev, zelená cibulka a bylinky, bílý pastinák, hnědé houby. Každá barva přináší do jídla něco jiného, a když se na talíři potkají, tělo dostane pestrost, kterou mu žádná tabulka nenaplánuje líp.

Zbytek je kombinování, ochutnávání a trocha odvahy.
Lehkost v kuchyni neznamená lenost. Znamená, že vaříš častěji, protože to už není zkouška.

Ulož si to na večer, kdy budeš stát u lednice a přemýšlet, jestli máš na vaření vůbec sílu.

Kolik budeš mít dnes barev na talíři?

02/11/2026

Často to vidím dřív, než to zazní nahlas.
🤍 Žena mi říká, že je všechno v pořádku, a ramena má skoro u uší.
Usmívá se a celou dobu zatíná zuby. Tvrdí, že ji nic netrápí, a ruka jí sama od sebe sjede k žaludku.

Tělo neumí lhát tak dobře jako my. Co dlouho držíš uvnitř, se někde uložit musí. A tělo ti to připomíná tak dlouho, dokud ho neposlechneš.

Bolest, která trvá, patří vždycky k lékaři. Ale napětí, které se vrací pořád na stejné místo, je zpráva.

Většina žen, které ke mně přicházejí, tohle všechno ví. Vědí to roky. A přesto čekají. ⏳ Až děti povyrostou. Až bude v práci klid. Až přijde nový rok. Až budou mít sílu.

Jenže ta lepší chvíle sama nepřijde. Nepotkala jsem ji u sebe ani u žádné z nich.

Změna začala vždycky ve chvíli, kdy si některá řekla: TEĎ. Ne dokonale připravená. Jen rozhodnutá. ✨

Tu cestu za tebe neujdu. Nikdo ji za tebe neujde. Ale nemusíš ji jít sama. Na to tu jsem. 🤍

👇 Kde to v těle nosíš ty?

Napiš mi do komentáře jedno slovo: ramena, čelist, žaludek, nebo krk.

Odpovím každému z vás.
P.S. Jestli cítíš, že tvoje „teď“ je právě teď, napiš mi do zpráv slovo TEĎ. Pošlu ti, jak probíhá první konzultace, osobně nebo online, odkudkoli.

31/10/2026

Nejčastější otázka, kterou na výuce slyším, zní: „Jaký doplněk mám brát?”

A já pokaždé vracím studenty o pár pater níž.
Než začneme řešit načasování jídla nebo suplementy, musí sedět základ. Dost energie, dost bílkovin, pravidelnost a spánek.

Bez toho je i nejdražší doplněk jen drahá útěcha.

Na akreditovaném kurzu Kouč SPORT u jsem učila téma : Výživa pro sportovní výkon.
Studenti z kurzu neodcházejí jako výživoví poradci. Odcházejí jako kouči, kteří poznají, kdy sportovci chybí palivo a ne motivace, a umí ho k tomu dovést správnými otázkami.

A upřímně, tahle pyramida platí i pro nás, kteří žádný závod nepoběžíme. Kolikrát hledáme zázrak na vrcholu a přitom nám chybí snídaně.

Z které části pyramidy byste začali vy?

28/10/2026

Upřímně? Často se mi nechce.

Cvičím třikrát týdně. Ne proto, že bych se každé ráno budila nadšená. Spousta mých tréninků začíná únavou a tichým „dneska ne“.

Ve své práci slýchám dvě věty pořád dokola:
„Nemám na to energii.“
A
„nemám čas.“
Obě znám.

Pokud mě sleduješ, víš, kolik toho mám: klienty, přednášky, podcast, rodinu, školu. Volný čas na pohyb na mě nikde nečeká. Musím si ho sama vzít a naplánovat. A to je celé tajemství. Ne víc vůle, ale lepší organizace.

Co funguje místo motivace:
1. Vědět proč. O tom, jak budeš vypadat a jak se budeš cítit za pět nebo deset let, se rozhoduje teď. V obyčejné středě, kdy se ti nechce. Najdi si jednu větu, proč to děláš. Opravdu svoji, ne „měla bych“.

2. Mít to v kalendáři. Stejně jako schůzku, kterou nezrušíš. Pak nerozhoduješ každý den znovu, jestli půjdeš. Rozhodla ses jednou.

3. Mít náhradní plán. Nestihneš běh? Jdi aspoň na rychlou procházku. Nemáš hodinu? Dej si dvacet minut doma. Jemnější varianta se pořád počítá. Nejde o výkon, jde o to nepřestat.

Vydrž pár týdnů. Začneš líp spát, budeš mít víc síly a jednoho dne si všimneš, že tě tělo na trénink táhne samo. Motivace nepřichází na začátku. Přichází s výsledky.
Buď na sebe něžná. Ale ne tolik, že se přestaneš ptát, proč to děláš.

Ulož si to na den, kdy se ti nebude chtít.

A teď ty: co ti nejvíc brání hýbat se víc? Čas, únava, nebo něco úplně jiného? Napiš mi to do komentáře.

20/10/2026

Dvě hodiny ráno. Hotelový pokoj. Koukám do stropu. Za sedm hodin mám prezentovat vedení firmy a kolegům z jiných zemí, jak si v mé oblasti stojí Česko. Commodity manager. Zní to jako někdo, kdo má všechno pod kontrolou. 😅 A taky že mám: nové lodičky a prezentaci, kterou znám nazpaměť.
Výběrové řízení na dodavatele Facility Managementu bylo pro firmu velký úspěch. Pro mě cesta do závodu, kde jsem musela oznámit řadě lidí, že se s nimi loučíme. Do očí. Vůbec mi z toho nebylo dobře. A pak vždycky přišla ta noc „před“. V hlavě se mi rozjel ten známý film: zasedačka plná lidí a všichni se dívají na mě. A já hledám anglické slovo, které se mi právě ztratilo. Jsem němčinářka a anglicky umím hlavně z Deníku Bridget Jonesové. S Facility Managementem to nemá nic společného, s mým životem až moc. 😅
 Žaludek mám stažený, ruce vlhké a hlavu prázdnou. Kdyby mi tenkrát někdo nabídl Neurol, neváhám, ale jako později u porodu s epidurálem: vzpomněla jsem si dost pozdě.🙈 Ráno jsem nasadila úsměv a šla… Přežila jsem to, jako vždy. 
Za pár měsíců jsem ležela v jiném hotelu pod jiným stropem a stejný film běžel dál. Dlouho jsem si myslela, že na mluvení před lidmi prostě nemám.
A dnes stojím před sálem plným lidí a těším se na to. Z toho, čeho jsem se bála nejvíc, se stala moje práce. 
Dnes už vím, že tělo reaguje na představu skoro jako na skutečnost. Srdce mi nebušilo kvůli zasedání, ale kvůli filmu v mé hlavě. Lidé, kteří si dvanáct týdnů jen představovali, že cvičí ruku, zesílili o 35 %. Ti, kdo opravdu cvičili, o 53 %. A kdo si před projevem řekl „jsem nadšený“, dopadl líp než ten, kdo řekl „jsem klidný“. Zklidnit bušící srdce je těžké. Přejmenovat to na nadšení je snazší.

Je pátek, 8:50. Stojím před učebnou, ruce mám studené, žaludek stažený. Stejné tělo jako tenkrát, jen si před dveřmi pouštím jiný film: první větu, klidný nádech, první otázku z lavic. Strach nezmizel, přestal mi ale velet. Nervózní jsem pořád a beru to jako pokoru před lidmi, kteří mi věnují čas.

S tímhle dnes pracuju i s klienty. Nehledáme, jak strach vypnout, ale jaký film si v hlavě pouštějí.

Před čím byste nejradši utekli a nevěříte, že to jednou zvládnete? Stačí jedno slovo do komentáře. 🤍

16/10/2026

Je sobota a já stojím před studenty. Učím o komunikaci.
Na konci lekce zodpovídám dotazy a jeden mě na chvíli zastaví.
„A najdeme někde něco o vašem příběhu?“
Přešlápnu.
Vždyť můj Instagram je plný příběhů. A jsou autentické. Jenže když nad tím přemýšlím, jsou to hlavně příběhy z mojí práce. Z konzultací, Studia, přednášek. Z toho, co žiju dnes.
Ale co bylo předtím?
Možná víte, že jsem 18 let pracovala v korporátu. Možná víte, že pocházím ze zámku.
Ale nejspíš nevíte, jak tvrdé vzorce jsem si odnesla z dětství. Že jsem dlouhé roky žila v mužské roli, protože jsem to jinak neuměla. Že si můj dlouholetý partner vzal život. Že do mého příběhu patří i potraty a umělá oplodnění.
A taky náhody. Výzvy. Šance. Lidé, kteří přišli přesně ve chvíli, kdy měli. A okamžiky, které vypadaly jako konec, ale mnohem později se ukázaly být začátkem.
To všechno jsem já.
Neříkám to proto, abych ukázala, co všechno jsem zvládla.
Spíš proto, že nejsem jiná než vy. Také jsem se hledala. Něco pokazila. Něco pochopila až po letech. A něco stále ještě nechápu.
A možná je fér, abyste vedle toho, co dělám, postupně poznali i to, co mě sem přivedlo.
Takže ano. Asi jsem na řadě já.
Nechci ale vyprávět svůj život od začátku. Přijde mi spíš jako skládačka. Některé dílky do sebe zapadly hned, jiným jsem porozuměla až po letech.
A některé jsem dlouho nechávala otočené obrázkem dolů.
Dnes jeden z nich otáčím.
Není první chronologicky. Je jen první, kterým mi přišlo správné začít.
Je o mém synovi, který jednoho dne přestal jíst. O mně, která ho šla zachránit. A o návštěvě psychoterapeutky, po které se můj život začal stáčet směrem, o kterém jsem tehdy neměla ani tušení.
Tady je. První dílek mojí skládačky. Kus ze mě, který jsem vám zatím neukázala. 🤍
🎙️ Celý ho vyprávím v novém díle Mezi námi K&K. ✍️ A pokud raději čtete, napsala jsem ho na svůj blog.
Obojí najdete přes odkaz v bio.
A ostatní dílky? Ty budu otáčet postupně.
Karolína

14/09/2026

Můžete být skvělý odborník. A přesto vám druzí nemusí rozumět.

Mluvit umíme všichni. Ale mluvit tak, aby nám druhý opravdu rozuměl? Abychom dokázali dobře vysvětlit, co potřebujeme, naslouchat, položit správnou otázku nebo zvládnout rozhovor, který není úplně příjemný?
To už tak samozřejmé není.

A přitom je komunikace součástí téměř všeho, co děláme. Ať už pracujeme s klienty, vedeme tým, učíme, podnikáme nebo prostě jen potřebujeme každý den vycházet s ostatními lidmi.

Mám proto velkou radost, že Škola klinické naturopatie bere komunikaci jako důležitou součást přípravy svých studentů a zařadila ji do výuky.
Vedle psychosomatiky a Health Coachingu tam mám nově možnost učit právě i komunikaci.

Protože dobrý odborník podle mě není jen člověk, který toho hodně ví.
Je to také člověk, který dokáže své znalosti předat tak, aby jim druhý mohl porozumět, přijmout je a pracovat s nimi.

A čím déle pracuji s lidmi, tím víc si uvědomuji, jak velkou roli v tom komunikace hraje. 🤍

10/09/2026

Zajímat se o zdraví je jedna věc. Umět v něm profesionálně provázet druhé je věc druhá.

🎙️ V novém díle Mezi námi K&K mluvíme i o tom, co práce kouče skutečně obnáší.

A už 18. 9. otevíráme další běh akreditovaného kurzu MŠMT Kouč/koučka se specializací na Longevity, Lifestyle a zdraví.

🤍 Podcast & kurz → odkazy v BIO

Adresa

K Otočce 624
Nova Ves Pod Plesi
26204

Web

http://www.jsemkarolina.cz/

Upozornění

Buďte informováni jako první: pošleme vám e-mail, když Jsem Karolína zveřejní novinky a akce. Vaši e-mailovou adresu nepoužijeme k žádnému jinému účelu a odběr můžete kdykoli zrušit.